Třetina jídla z celého světa se vyhodí nebo jinak znehodnotí. V českých jídelnách putuje do koše okolo 30 % připravených pokrmů. Na vině přitom ve většině případů není nekvalitní složení školního jídelníčku.
Je politováníhodné, kolik tun jídla během jediného roku vyhodí do koše každá česká domácnost. Dnes je dostupné prakticky cokoli – možná až tak dostupné, že jsme se přestali pídit po tom, odkud se všechny potraviny berou a jak složitá byla jejich cesta až na pult obchodů a tržišť. A vědět to netouží ani naše děti.
Plýtvání v Česku
- Ročně se u nás znehodnotí 829 851 tun potravin,
- což představuje cca 80 kg na osobu.
- průměrný Čech za život vyhodí více než 5 300 kg jídla.
Zpátky ke kořenům
Vrátit se o několik staletí zpět, kdy byli lidé odkázaní pouze na to, co si sami vypěstovali, vyrobili nebo ulovili, samozřejmě není možné. Vést děti k úctě k jídlu a lidské práci, to je však možné v jakékoli době a za jakýchkoliv podmínek. A nejen děti. Také my dospělí bychom měli k jídlu přistupovat s větší rozvahou a respektem, a to už ve chvíli, kdy se chystáme na nákup.
- Zásadním pravidlem dobrého nákupu je být sytý, nikoli hladový.
- Mít předem připravený nákupní seznam a rozmyšlené co vlastně chceme vařit a kolik
- Nebojte se chodit na nákup i s dětmi a trávit v obchodě více času, než jste byli dosud zvyklí. Ukazujte dětem jednotlivé potraviny, vysvětlujte, k čemu slouží a odkud se vzaly, dejte jim volnost a prostor, aby se do nákupů mohly aktivně zapojit.
Čím nejvíce plýtváme?
- Nejvíce plýtváme jídlem, které sami nakoupíme, ale nestihneme spotřebovat.
- ovocem a zeleninou a hlavně bramborami – 27 %
- nápoji – 17 %
- pečivem – 11 %
- zbytky uvařených jídel – 10 %
- mléko a mléčné výrobky – 10 %
- masem – 7 %
Ignorujte kvantitu
Vsaďte na kvalitu a pestrost! To je to, co děti potřebují. Vidět, kolik barev, chutí a vůní se může skrývat i v pokrmu tak obyčejném, jako je hovězí vývar nebo vaječná omeleta. Problémem současných dětí je, že se v jídle omezují. Doma se vaří málo, anebo pouze jídla, která jsou „jistotou“, že je děti sní. Děti pak celou řadu základních potravin ani neznají, a když se pak s nimi ve školní jídelně nebo kdekoli jinde setkají, automaticky je odmítají.
Nechte je si všechno osahat
Ideálním řešením je zapojovat děti do přípravy jídla a seznamovat je s ním. Jedině tak získají ke stravování zcela jiný přístup. Uvidí, kolik práce obnáší vypěstovat suroviny a připravit pokrm, a začnou o jídle přemýšlet.
- Vyhraďte si pro jídlo prostor. Choďte do přírody a společně sledujte, co vše kolem roste, co se kde pěstuje a jak, pokud máte zahrádku, nechte děti, ať vám pomáhají udržovat ji i sklízet úrodu, nechte je, ať si třeba vytvoří vlastní bylinkovou zahrádku…
- Pokud máte prostor, začněte společně s dětmi zbytky jídel, která jsou k tomu vhodná, kompostovat.
- Učte sebe i své děti správnému skladování jídla. Množství potravin putuje do koše jenom proto, že byly nesprávně uchovávány.
Zajímavosti o plýtvání…
- V koši kromě nakoupených surovin často končí zbytky jídel, která jsme sami navařili.
- Nejvíce jídlem plýtvají mladí lidé ve věku 18–29 let – studenti a ženy v domácnosti,
občané s vyššími příjmy domácnosti nad 40 000 korun a vedoucí pracovníci.
- Naproti tomu nepracující důchodci starší 60 let, nezaměstnaní či domácnosti s příjmem do 14 000 Kč uvádějí, že nevyhazují potraviny téměř vůbec.
Zásadní pak je zamyslet se nad tím, jak se stravujeme my sami. Jaký přístup máme k jídlu. Zda nám nedělá problém (i před dětmi) vyhodit do koše nedojedený rohlík, zda až příliš často nepoužíváme věty typu: „Tak to vyhoď.“ „To by ti stejně nechutnalo.“… Protože jaký přístup k jídlu zaujmou rodiče, takový přístup zcela jistě převezmou i jejich děti.
Autor: Alena Polakovičová
Zdroj:
www.mzp.cz Ministerstvo životního prostředí, 2017. ,,Průvodce předcházením vzniku odpadů z potravin v soukromém sektoru pohostinství a stravování“
Photo by NeONBRAND on Unsplash
