Téma fyzické aktivity a pohybu je v posledním roce z důvodu mnohých restrikcí a omezení kvůli koronavirové pandemii ještě více aktuální a diskutované. A není se čemu divit. Bezmála čtvrtina Čechů během pandemie omezila svoji fyzickou aktivitu a téměř třetina populace v tomto období přibrala na váze. Dostatek pohybu a fyzické aktivity je přitom jednou ze základních potřeb lidského organismu. Podobně jako potřebujeme dýchat, jíst, pít anebo spát, potřebujeme se dostatečně i hýbat. Pravidelná fyzická aktivita je velmi podstatným faktorem, který přispívá k udržení optimálního zdravotního stavu, a to z hlediska tělesného zdraví, duševní i psychické pohody.
Naše tělesná konstituce se po tisíce let prakticky nemění. Tělo je uzpůsobeno pro zvládání vysoké fyzické zátěže a neustálému pohybu. Tomuto požadavku našeho těla ale zdaleka neodpovídá dnešní doba a současný životní styl, který se oproti našemu tělesnému složení závratnou rychlostí a velmi výrazně mění. Pro přežití už dnes není nutné vynakládat obrovské úsilí a spoustu energie. Moderní technologie nám usnadňují veškeré každodenní činnosti a přirozený pohyb se mnohdy dostává až na úplné minimum. Dopravit se můžeme téměř kamkoli autem či jiným dopravním prostředkem. Nákup a jídlo si je možné nechat dovézt přímo až ke dveřím domu. Téměř jakoukoliv informaci si můžeme vyhledat na internetu. Po zkušenosti s koronavirovým lockdownem jsme si také zkusili a zjistili, že některé druhy zaměstnání, a dokonce i částečně školní výuku je možné provozovat dálkově z domova. Tyto zdánlivě maličké detaily nás však postupně okrádají i nezanedbatelnou dávku přirozeného pohybu, na který je naše tělo zvyklé a vyžaduje jej. Pokud pak máme pohybu dlouhodobě nedostatek, nesportujeme a ani se pravidelně aktivně nehýbeme, dříve nebo později se to zaručeně negativně projeví na našem zdravotním stavu.
Jak to děti s pohybem reálně mají?
Podle souhrnné studie, která vyšla na začátku minulého roku, bylo zjištěno, že v roce 2016 celosvětově nesplňovalo požadavky na adekvátní množství pohybových aktivit až 81 % dětí ve věku 11-17 let. Těmto statistikám rozhodně nepomohla ani koronavirová pandemie. Pasivně trávený čas doma za počítačem, u televize s tabletem nebo s mobilem v ruce se rapidně navýšil. Přesná čísla a statistiky na českých dětech zatím nemáme, ale situace byla v mnoha zemích velice obdobná. Proto můžeme vzít v úvahu statistiky z Itálie, kde se zjistilo, že čas dětí věnovaný sportovním aktivitám se snížil o 2,3h za týden, a naopak čas strávený u obrazovky se zvýšil o 4,85 h za den.
Jaké důvody dělají pohyb pro děti tolik potřebným?
- Zařazování pravidelných pohybových aktivit u dětí vede k podpoře správného růstu, vývoje a zdravotního stavu.
- Pravidelná fyzická aktivita podporuje zvyšování výkonnosti a fyzické zdatnosti (svalové i kardiorespirační). Rozvíjí pohybové dovedností i správné držení těla.
- Fyzická aktivita podporuje zdraví kostí. Děti, které se pravidelně hýbou a sportují mají v dospělosti nižší výskyt zlomenin.
- Pohyb rozvíjí i duševní stránku osobnosti, podporuje správný psychomotorický vývoj a snižuje výskyt depresí a úzkostí.
- Aktivní děti lépe přijímají sami sebe a své tělo.
- Děti, které se pravidelně hýbou snáze navozují mezilidský kontakt.
- Fyzická aktivita také podporuje koncentraci, abstraktní myšlení, učení a úsudek. Aktivní děti častěji dosahují lepších studijních výsledků.
- Pohyb je samozřejmě i prevencí nadváhy, obezity a dalších metabolických onemocnění. Snižuje riziko rozvoje vyššího krevního tlaku, dyslipidémie, vyšší hladiny glukózy v krvi nebo rozvoje inzulinové rezistence.
- Při současném dodržení zásad zdravého životního stylu, jako je adekvátní příjem živin a dostatek spánku, pohyb zlepšuje kvalitu života a jeho celkovou délku.
Kolik a jakého pohybu by děti měly mít?
Pod pojmy pohyb nebo fyzická aktivita si není nutné představovat vyloženě upocené hodiny strávené v posilovně anebo vydřené tréninky na fotbale či v baletu. Tělo dítěte ocení jakoukoliv činnost, při které se během dne vědomě a aktivně hýbe. Zkrátka je to každý moment, kdy dítě pasivně nesedí. Ať už povinně ve škole, nebo doma u televize, počítače, tabletu či s mobilním telefonem v ruce.
Fyzickou aktivitou myslíme chůzi (např. jako volbu přesunu z jednoho místa na druhé po vlastních nohou), procházky, túry, pobyt v přírodě, chůzi do schodů, venčení domácích mazlíčků, jízdu na kole, in-line bruslích, hraní různých her, navštěvování zájmových kroužků či účast na různých sportovních aktivitách.
Děti ve věku 5-17 let by se podle doporučení Světové zdravotnické organizace měly věnovat fyzické aktivitě střední až silné intenzity alespoň 1 hodinu denně. Intenzivní aerobní aktivity, stejně tak jako aktivity posilující svaly a kosti by měly být zahrnuty alespoň 3krát do týdne. Naopak čas strávený sezením, a to především volnočasovým sezením u obrazovek, by měl být omezený na minimum.
Praktické tipy pro podporu pohybu:
- Vždy když je to možné, podporujte chůzi. Ať už je to cesta do školy, na nákup, za rodinou, kamarády, procházky, venčení domácích mazlíčků…
- O víkendech a ve volném čase podporujte aktivní odpočinek a společenské aktivity. Podnikejte s dětmi túry, jezděte na kole, bruslích, běžkovat, lyžovat…
- Povzbuzujte děti ve společenských aktivitách a ve sportování, ať už je to fotbal, tanec, volejbal, plavání či jakýkoliv jiný sport.
- Vhodný je i pohyb doma. Ať už například tanec či různé protahování, strečink a cviky s vlastní vahou.
- Rodiče, učitelé, dospělí. Jděte dětem příkladem. V dětství dochází k osvojování návyků, které utvářejí jejich osobnost a do budoucna předurčují základní nastavení v dospělosti. Chování blízkých a dospělých si děti všímají, pokud Vy sami budete volný čas trávit aktivně, máte pozitivní přístup k pohybu i ke sportu, pro děti je to skvělý příklad a Vaše tělo Vám také poděkuje:-)
Autor: Ing. Jana Pekrová
BULL, Fiona a Ken FOX. Start Active Stay Active - A report on physical activity for health from the four home countries’ Chief Medical Officers. The Sport and Exercise Scientist. 2011, (29), 10–11.
DENCKER, Magnus a Lars Bo ANDERSEN. Health-related aspects of objectively measured daily physical activity in children. Clinical Physiology and Functional Imaging [online]. 2008, 28(3), 133–144. ISSN 14750961. Dostupné z: doi:10.1111/j.1475-097X.2008.00788.x
GUTHOLD, Regina, Gretchen A. STEVENS, Leanne M. RILEY a Fiona C. BULL. Global trends in insufficient physical activity among adolescents: a pooled analysis of 298 population-based surveys with 1.6 million participants. The Lancet Child and Adolescent Health [online]. 2020, 4(1), 23–35. ISSN 23524642. Dostupné z: doi:10.1016/S2352-4642(19)30323-2
IPSOS. Tisková zpráva. Během pandemie Češi přibrali na váze a jsou více ve stresu. Praha, 2021. dostupné z: https://www.ipsos.com/sites/default/files/ct/news/documents/2021-04/tiskova_zprava_ipsos_behem_pandemie_cesi_pribrali_na_vaze_a_jsou_vice_ve_stresu_1.4.2021.pdf
KRATĚNOVÁ, Jana, Kristýna ŽEJGLICOVÁ a Vladimíra PUKLOVÁ. Zdraví dětí 2016. Demografie. 2019, 61(1), 53–60. ISSN 18052991.
PIETROBELLI, Angelo, Luca PECORARO, Alessandro FERRUZZI, Moonseong HEO, Myles FAITH, Thomas ZOLLER, Franco ANTONIAZZI, Giorgio PIACENTINI, S. Nicole FEARNBACH a Steven B. HEYMSFIELD. Effects of COVID-19 Lockdown on Lifestyle Behaviors in Children with Obesity Living in Verona, Italy: A Longitudinal Study. Obesity [online]. 2020, 28(8), 1382–1385. ISSN 1930739X. Dostupné z: doi:10.1002/oby.22861
PUCCINELLI, Paulo José, Taline Santos DA COSTA, Aldo SEFFRIN, Claudio Andre Barbosa DE LIRA, Rodrigo Luiz VANCINI, Pantelis T. NIKOLAIDIS, Beat KNECHTLE, Thomas ROSEMANN, Lee HILL a Marilia Santos ANDRADE. Reduced level of physical activity during COVID-19 pandemic is associated with depression and anxiety levels: an internet-based survey. BMC Public Health [online]. 2021, 21(1), 1–11. ISSN 14712458. Dostupné z: doi:10.1186/s12889-021-10470-z
Photo by Artem Kniaz on Unsplash
