Děti se učí poznávat svět od narození. Nejaktivnější přitom začínají být už v batolecím věku a tato obrovská chuť do života jim vydrží spolehlivě celé dětství. K tomu, aby mohly dobývat svět, potřebují být zdravé. A my vám poradíme, jak položit pevné základy jejich imunitě.
Imunita dětí se vyvíjí až do 6 let věku a nároky na ni jsou opravdu vysoké. Proto je nezbytné naučit se imunitu dětí podporovat nejen v sychravých obdobích, jako jsou jaro nebo podzim, ale během celého roku.
1. Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, co všechno smíš
Jakmile dítě přejde z kojenecké stravy na tuhou, měli bychom mu zajistit co nejpestřejší jídelníček. Děti jsou zvídavé a budou se rády seznamovat s novými chutěmi a vůněmi. A my tak máme ideální příležitost poznat, jak na které potraviny reagují, a dopřát jim nepřeberné množství potřebných vitaminů, minerálů a dalších nezbytných látek. Ke stálicím patří ovoce a zelenina (zejména ty sezonní), obiloviny (dodají sacharidy i vlákninu), maso a vejce (kvůli proteinům a železu), luštěniny a zdravé tuky (vyvážený poměr živočišných a rostlinných tuků). I když většina dětí miluje sladkosti, velký přísun cukru imunitě neprospívá. Běžně dostupné jsou však tisíce báječných receptů na chutné a zdravé laskominy.
2. Režim jako nezbytnost
Možná máte ve svém okolí rodiče, jejichž dítě roste „jako dříví v lese“ a perfektně prospívá. Daleko větší počet dětí, které nemají žádný řád, se však potýká s oslabenou imunitou. Citlivý dětský organismus potřebuje navést, miluje pravidelnost a určitý režim. K němu patří zejména pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, pravidelná a pestrá strava i dostatek spánku. Dítě by mělo mít prostor pro hraní a objevování, ale také pro odpočinek, jakkoli se zdá být „nezničitelné“.
3. Tužte ho!
Otužilosti se dá naučit již ve velmi raném věku. Nemusíte přitom s dítětem rovnou do sauny. Bohatě stačí pohyb na čerstvém vzduchu, procházky, hraní, výlety. Fyzická aktivita prokazatelně posiluje obranyschopnost organismu. Pobytem venku navíc dětem zajistíme dostatečný přísun vitaminu D, na který i my dospělí tak často zapomínáme. Přitom právě vitamin D dokáže velice příznivě ovlivnit imunitu dítěte.
- Pokud děti zrovna neběhají venku, je dobré zajistit jim přísun čerstvého vzduchu i v pokoji. Příliš vytopená a málo větraná místnost je náchylná k vzniku plísně, která dráždí dýchací cesty a oslabuje imunitní systém. Pokud venku není třeskutý mráz, doporučuje se na noc topení vypínat, ráno vyvětrat a poté topení opět zapnout. Krátké a nárazové větrání během dne je také žádoucí. V místnosti by se teplota měla pohybovat okolo 23 stupňů Celsia.
4. Hygiena? Přiměřeně!
Čistota je půl zdraví, proto bychom děti měli základům hygieny učit už od nejútlejšího věku. Pravidelné mytí rukou před a po jídle, po pobytu v dětském kolektivu, po hraní a běhání venku, ústní hygiena, zvýšená hygiena rukou v době nachlazení a nemoci - to jsou předpoklady pevného zdraví. I v případě hygieny však platí použít zdravý rozum a nezacházet do extrémů. Mnoho rodičů v obavách z možných škodlivin uzavírá své ratolesti v prostředí přímo sterilním. Děti by však měly v rozumné míře poznat vše, setkat by se měly i s běžnými alergeny, jinak na něj jejich organismus nebude mít šanci zareagovat a přivyknout si. Imunita je velice chytrá - a s tím, že se dostane do kontaktu s vnějšími antigeny, předem počítá.
5. Spinkej, můj maličký
V období kojeneckého i batolecího věku obvykle nemá zvýšenou potřebu spánku pouze dítě, ale i vyčerpaní rodiče. Zatímco však dospělému člověku stačí zhruba 8 hodin spánku denně, děti ho potřebují o poznání více.
- Batolata by měla spát v průměru až 13 hodin denně.
- Předškolákům a mladším dětem svědčí spánek alespoň 10 hodin.
Ideální je dítěti nenásilnou formou vnuknout spánkový režim. Spát (předškoláci a mladší děti alespoň odpočívat) by měly kromě noci také během dne, zvláště pak po obědě. Pokud se jim usnout nedaří, zkuste doma či ve školce zavést relaxační rituál, který je na spánek lépe připraví: čtení pohádek, tlumené světlo, tichý zpěv. Odpočatý organismus je zároveň odolnější.
6. Jak je to s mlékem?
Ideální potravinou pro děti v prvních měsících života je mateřské mléko, které obsahuje veškeré potřebné živiny. Co ale dělat ve chvíli, kdy se z kojence stává batole a mateřské mléko už není k dispozici? Je možné nahradit jej mlékem kravským, to však nemusí být pro batolata vhodné. Na trhu existuje množství tzv. batolecích mlék, která obsahují vyvážený poměr živin i tolik důležitá probiotika. Tato mléka mohou děti pít bez obav, a to alespoň do tří let. Batolecí mléka je ideální doplnit dvěma až třemi malými porcemi mléčných výrobků (například jogurtů nebo sýrů) denně.
Autor: Alena Polakovičová
Zdroj: www.celostnimedicina.cz
